Moje zkušenost s dietami začala už v dětství. Trápila jsem se svou postavou a postupně přišla dieta za dietou – a s nimi i jojo efekt.
Nikdy jsem nebyla hubená. Přesto jsem vyzkoušela spoustu diet. A věř mi – bylo jich opravdu hodně.
Pokaždé jsem to vzdala.
Jojo efekt nebyl jen o kilech navíc. Byl hlavně o výčitkách, studu a pocitu selhání. Nesla jsem to velmi těžce. Zvlášť ve chvílích, kdy ti to muž dokáže dát sežrat.
Cokoli jsem snědla, měla jsem výčitky.
Vzpomínám si i na období, kdy jsem skoro nejedla… a pak jsem otevřela lednici a snědla úplně všechno. Byla jsem zoufalá.
Když se na to dnes dívám s odstupem, vidím jednu zásadní věc:
neměla jsem se vůbec ráda.
Pořád jsem měla pocit, že musím být dokonalá.
Dokonalá matka.
Dokonalá manželka.
Dokonalá žena.
Všechno zvládat. Všechno dělat správně. Bez chyb. Bez selhání.
Dnes už vím, že dokud se člověk nemá rád a nesrovná si to v hlavě, nic se nezmění.
Nezachrání to žádná dieta.
Žádné odříkání.
Ani snaha zavděčit se druhým.
Změna začíná ve chvíli, kdy k sobě člověk přestane být nepřítelem.
A kdybych mohla být ještě jednou mladší?
Jedině s tím rozumem, který mám dnes.
A s mnohem větší laskavostí k sobě.
Marie
