O mně

Pokud tě mé zápisky oslovují, možná je KOUT místem i pro tebe.

Nejsem terapeut. Nejsem odborník.
Jsem žena, která píše své životní příběhy tak, jak se skutečně staly.
Píšu o svém životě z místa, kde už nemusím nic dokazovat.
Ve zralosti, kdy se člověk dokáže ohlédnout, pojmenovat věci pravými slovy
a přestat před nimi utíkat.

Můj život nebyl jen těžký. Byly v něm i hezké chvíle.
A i o nich se v zápiscích časem objeví řeč.
Přesto se nejčastěji vracím k těm těžším.
K těm, které člověka formují nejvíc.
K těm, které v nás zůstávají i po letech a ovlivňují nás v práci, ve vztazích i v tom, jak samy sebe vidíme.

Moje dětství nebylo lehké.
Pamatuji si posměch ve škole, lámání pravítek, řeči o tom, jak vypadám a že jsem hnusná.
Doma se nekřičelo, ale věty a gesta bolely.
Člověk se z nich učil, že nikdy není dost dobrý.

Později přišlo manželství a s ním další zkušenosti, o kterých se nemluví snadno.
Některé věci bych nejraději vymazala.
Stydím se za ně.
Zároveň vím, že mě naučily, co už v životě nechci.

Dlouho jsem byla navenek silná.
Snažila jsem se všem zavděčit.
Neuměla jsem se bránit, když na mě někdo zvýšil hlas.
Mlčela jsem, i když to ve mně křičelo.

Rozhodla jsem se psát proto, že vím, jaké to je pochybovat o sobě
a nést v sobě věci, o kterých se mlčí.
Píšu pro ženy, které možná prožívají – nebo prožívaly – něco podobného.
Aby věděly, že v tom nejsou samy.

Mé zápisky jsou postupné, otevřené a pravdivé.
Jsou to životní příběhy, které si hledají cestu ven v tichu a beze spěchu.

Marie